Pan učitel sice nevystudoval pedagogickou fakultu, přesto učí na jedné waldorfské škole v Čechách a je třídním na 1. stupni. V životě si již něco prožil, je rozvedený a má děti, na které musí platit výživné.
Se svým platem ca. 17 tisíc Kč měsíčně patří k těm lépe postaveným ve škole, přesto mu to ale nestačí „na život“.
Obrátil se tedy na „své“ rodiče během třídní schůzky a požádal je doplacení mu chybějící částky 13 tisíc Kč, aby mohl žít dobře a plně se věnovat jejich dětem. Jinak si bude muset najít druhé zaměstnání a svou energii rozložit.
„Tak co vy na to, rodiče?“
Někteří polkli naprázdno…
Myslí to vážně nebo je to jen špatný vtip? Minulý týden jsem přišel o práci…
Ti lépe situovaní začali rozpočítávat, kolik by „to“ na každou rodinu „dělalo“.
Nějakých 600 Kč. To přece není tolik!
Kam až může sahat neomalenost a drzost, lidská hloupost a bezohlednost?
Daleko…