Jaké vzdělání mají učitelé, kteří pracují ve waldorfských školách? Jedná se v podstatě o jednoduchou otázku, hlavně v České republice, kde jsou waldorfské školy státní. Pro běžného rodiče je tedy logické, že na státní škole přece vyučují pedagogicky vzdělaní učitelé.
V Německu jsou waldorfské školy soukromé, než se tedy rozhodnou rodiče pro tento typ školy, jsou jakoby něčím varováni, že se jedná o jiný druh školy než jsou školy státní. Reportáž Frontal 21 začíná rozhovorem dvou maminek, které sedí nad sešity matematiky dětí třetí třídy z waldorfské školy a sešity ze státní školy. Rozdíl ve vykládané látce a náročnosti je veliký. Hovoří o situaci, kdy se rozhodly, že jejich děti přejdou do normální školy a zjistily, že děti byly pozadu takřka o dva ročníky a přechod do následujícího ročníku tedy nebyl možný. Jsou z toho rozčarovány, protože se domnívaly, že zvolily pro své dětí alternativní školu, kde mají děti navíc některé předměty jako např. eurythmii a umělecké předměty. Netušily ale, že budou dětem chybět základní vědomosti v matematice a němčině. V Německu, stejně jako v České republice, mají waldorfské školy schválený učební plán pro waldorfské školy.
Reportáž se zabývá otázkou:
– Jaké vzdělání mají učitelé ve waldorfských školách?
– Je vědecké vzdělání učitelů srovnatelné se vzděláním běžných pedagogů?
– Jaký podíl ve vzdělání učitelů má ideologie a jaký vědecké poznání?
Budoucí učitelé na waldorfských školách studují čtyřleté studium na Freie Hochschule Stuttgart, kde je hlavní náplní studia tanec, zpěv a malování a samozřejmě studium díla Rudolfa Steinera. Po těchto čtyřech letech by měl být absolvent schopný pracovat jako třídní učitel od 1. do 8. třídy a vyučovat vesměs veškeré předměty (v České republice do 9. třídy). V reportáži je dotázán mladý student, co je pro něj podstatné: odpovídá, že je důležité zprostředkovávat radost ze života, to že je to podstatné.
V dalším rozhovoru se vyjadřuje Josef Kraus, prezident německého svazu učitelů (Präsident des deutschen Lehrerverbandes), který kritizuje velice omezené vzdělávání waldorfských učitelů a ptá se: „Jak může vyučovat 8 let tu stejnou třídu a všech 8 hlavních předmětů?“
V rozhovoru s běžnou učitelkou, která se nadchla pro reformní školství a waldorfskou pedagogiku a začala studovat ve Stuttgartu (studium ale nedokončila), je řečeno: „Nemohu hovořit o vzdělávání učitelů, protože jsme celou dobu modelovali, zpívali, malovali nebo dělali eurythmii a musím říct, že jsem si tam připada jako v terapeutické skupině v uzavřené psychiatrické léčebně.“
K dané problematice se následně vyjadřuje zástupce svazu waldorfských škol (Bund der Waldorfschulen): „všichni učitelé mají vysokoškolské vzdělání a k tomu ještě navíc studium na waldorfské vysoké škole.“
Josef Kraus (prezident německého svazu učitelů) hodnotí závěrečnou práci absolventa Freie Hochschule Stuttgart s názvem: Porozumění rostlinám pomocí živých pojmů: „tato práce neodpovídá ani požadavkům na žáka 12. nebo 13. třídy (3. nebo 4. ročník střední školy). Takovou práci bych neuznal jako předpoklad k maturitě.“
Zástupce svazu waldorfských škol (Bund der Waldorfschulen) tvrdí: „85 % našich učitelů má dvojitou kvalifikaci, tedy ukončené vysokoškolské studium a následně jako postgraduální studium waldorfskou pedagogiku.“ Ve skutečnosti je to pouze polovina.
Na státních školách je předpokladem pro práci učitele ukončené vysokoškolské vzdělání. V reportáži se cituje německá ústava:
„Soukromá škola nesmí zaostávat za veřejnými školami ve vědeckém vzdělání učitelů.“
Proč tedy smí vyučovat waldorfští učitelé?
Protože byl pro ně zřízen specální paragraf 5 v zákoně o soukromých školách, podle kterého potřebují učitelé na waldorfských školách ukončené odborné a pedagogické vzdělání, které ale nemusí být vědecké vzdělání ve smyslu veřejnoprávních požadavků na profil učitele.
K této skutečnosti se vyjadřuje Prof. H. Avenarius, odborník na školské právo: „Tato skutečnost odporuje ústavě, nesmí existovat vyjímka. Také na waldorfských školách musí vyučovat učitelé, kteří mají vědecké vzdělání jako učitelé ve státních školách, nesmí v tomto ohledu zaostávat.“
Co z toho tedy vyplývá? Že si anthroposofická obec chytře zametá cestičku, ovlivňuje pomocí různých kliček, zatáček a speciálních paragrafů možnosti pro své působení. Je tomu v České republice jinak? Není, protože zde se propagátorům waldorfských škol podařila nadmíru ojedinělá zásluha: zde jsou waldorfské školy státní. Mají schválený učební plán waldorfských škol (schválený Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR v roce 1996) a vzdělání učitelů ve waldorfském semináři je akreditováno ministerstvem školství. Za poslední dva roky jsem měla možnost jednat s několika institucemi a mnoha úředníky, kteří jsou zodpovědní za tento stav a musela jsem konstatovat, že propojení anthroposofů na rozhodující místa je neuvěřitelně silné. Ano, zde existuje jasná „politická vůle“, jak to jedna paní úřednice nazvala a dokud ta tady bude, těžko se něco změní. Takže dokud budou poradci ministra školství přesvědčení anthroposofové, není se čemu divit…